Hlavní menu

Přihlášení

Přihlašovací jméno / e-mail + heslo
Zapomněli jste heslo? Nechte si heslo zaslat na e-mail. Pokud nemáte přístupové údaje a jste členem Cech malířů, lakýrníků a tapetářů ČR, kontaktujte správce serveru.

Sídlo Cechu:
SEKRETARIÁT

informační centrum

Cech malířů, lakýrníků a tapetářů ČR

AUTORIZOVANÁ PROFESNÍ ORGANIZACE

Učňovská 1 (1.patro)
190 00 Praha 9
tel:     266 106 572 
mob.: 777 02 04 03

e-mail: info@cmlt.cz

www: www.CMLT.cz 

zastávka "Spojovací" -

budova SOŠ Jarov

Registrace vedená :

Městský soud Praha, spisová značka L 12982

Ič: 266 02 032

Dič: CZ26602032

 

GPS souřadnice:

N-50°5'30.22"

E-14°30'1.572" 

 

Správce serveru:
T-Centrum.CZ, a.s.
www.tradecentrum.cz
tradecentrum@t-centrum.cz
Tel./fax: +420 267 132 417
Jste zde: Hlavní stránkaAktualityKvalitního řemeslníka počítač nenahradí

Kvalitního řemeslníka počítač nenahradí

23.9.2015 - Příští rok bude nejskloňovanějším slovem roku "řemeslo" To slibuje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, která vyhlašuje rok 2016 Rokem řemesel,

 

Kvalitního řemeslníka počítač nenahradí

Příští rok bude nejskloňovanějším slovem roku „řemeslo“. To slibuje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, která vyhlašuje rok 2016 Rokem řemesel, a náš magazín bude jako mediální partner u toho.

Povídání jsme začali zeširoka (rozhovor s Karlem Havlíčkem AMSP):

  • » Byl jsi manuálně zručné dítě? Žádná sláva to nebyla. Bydlel jsem v paneláku v Českých Budějovicích, žil jsem sportem a rockovou muzikou, a že bych si tedy v kočárkárně na ponku dělal budky pro ptáky, to ne. Ale zase oceňuji, že jsme měli na základní škole dílny, a tam se i panelákové děti mohly učit trochu pracovat rukama. To mi dneska na školách chybí.
  • » A co technické předměty? To už je něco jiného, po základní škole jsem šel na budějovickou stavební průmyslovku, což byla v té době výborná škola, a to bylo v podstatě jen o technických předmětech. To mě bavilo, a proto pak pro mě byla celkem jasná volba – šel jsem do Prahy na stavební fakultu. Ale byla taky jiná doba, rok 1987, popravdě jsem zase až tolik na výběr neměl.
  • » Když mluvíme o řemesle, byl někdo v rodině šikovný řemeslník nebo jsi třeba obdivoval někoho ze sousedství, jak si se vším poradí? Já mám dvě rodinné větve, každá je úplně odlišná. Z otcovy strany se jednalo o vysloveně praktickou, živnostenskou orientaci, prarodiče byli špičkoví řezníci a do doby, než jim komunisti všechno sebrali, měli opravdu krásné uzenářství. Prarodiče z matčiny strany byli zase orientováni vysoce intelektuálně, dědeček studoval na Sorbonně, znal pět jazyků a psal odborné knihy o účetnictví. Takže mě jedna strana učila, jak zabít prase, a druhá, jak se učit cizí jazyky.
  • » Nevím, jestli umíš zabít prase, ale těch jazyků znáš hodně, tuším, že pět a učíš se čínsky. Takže alespoň tady nepadlo jablko daleko od stromu. Ale vraťme se k řemeslu. Myslíš, že pořád platí, že Češi mají zlaté ručičky a řemeslo zlaté dno? Češi jsou univerzální a dokáží si poradit takřka s jakýmkoliv problémem. Chci tím říct, že řemeslná zručnost u nás není jen úzce oborově zaměřena, ale řemeslníci mají velký přesah dovedností. To jinde ve světě nenajdeme, v tom jsme unikátní. Částečně je to tím, že za socialismu byl každý sám sobě řemeslníkem a bylo naprosto běžné, že si u nás lidé sami postavili dům. Komplet. To je světová rarita. Bohužel to má i stinné stránky: v mnoha profesích jsme byli dobří, ale ne výjimeční, někdy chyběl a stále chybí větší smysl pro detail a pro absolutní Tašku na střechu si teoreticky mohu koupit v Číně, ale klempíře nikoliv.
  • » Proč jste se v asociaci rozhodli řemesla podporovat? V asociaci postupně sjednocujeme všechny živnostníky a malé firmy pod jednu střechu, to zde v minulosti chybělo. Musíme na to jít systematicky, protože se jedná o obrovské množství podnikatelů, a proto je třídíme do jednotlivých zájmových skupin, z nichž jedna jsou řemesla. V tuto chvíli již spolupracujeme s dvaceti cechy, které zastupují 35 řemeslných profesí. Vytvořili jsme pro ně mnoho platforem, grantů, připomínkových míst a naším jasným cílem je posunout vnímání řemesla ve společnosti i v odborné branži. Mladí lidé musí vidět, že řemeslo má význam, spotřebitelé se musí začít orientovat v cenách a kvalitě, cechy musí nutně posílit, stát musí přestat vnímat řemeslníka jako zdroj daňových příjmů, ale jako základ regionální obslužnosti a infrastruktury. Pokud tomu tak nebude, bude průšvih. Tašku na střechu si teoreticky mohu koupit v Číně, ale klempíře nikoliv. Je za pět minut dvanáct, a pokud nezačneme rychle činit, začne nám téct do bot. Na příkladu klempíře to platí doslova.
  • » Co to v praxi obnáší? Nejdříve jsme vytvořili platformu Fandíme řemeslu, kam jsme přizvali asi deset průmyslově orientovaných cechů a společenstev, připravili jsme pro ně grant o nejlepší cechovní řemeslné počiny, zahájili jsme společná setkávání s vrcholnými představiteli ministerstev a postupně jsme zpřesňovali změny v živnostenském zákoně. V tuto chvíli rozšiřujeme platformu o dalších deset cechů, zejména z oblasti potravinářské, a připravujeme největší tuzemský podnikatelský projekt příštího roku, Rok řemesel.
  • » Rok řemesel zní hrdě. Můžeme to čtenářům TECH EDU více přiblížit? Co chystáte? Především velké zviditelňování řemeslníků, jejich cechů a odborných společenstev. Postupně představíme spotřebitelům více než třicet profesí, porovnáme kvalitu, ceny, zveřejníme nejlepší řemeslníky v regionech. Chystáme tři celostátní veletržní akce na propagaci průmyslového i potravinářského řemesla, dvacet regionálních výstav a ukázek řemeslné zručnosti. Chystáme interaktivní internetovou platformu pro koncové zákazníky, na jejímž základě si vyhledají nejbližší řemeslníky v místě svého bydliště. Počítáme s grantovým programem s finančními dotacemi pro šikovné řemeslníky z malých obcí, budeme zveřejňovat průzkumy o řemeslech, chystáme další změny v živnostenském zákoně a s ministerstvem školství připravujeme koncept učňovského a středního technického vzdělávání. Řemeslo se musí stát nejskloňovanějším slovem roku 2016.
  • » Zmínil jsi učňovské a střední technické vzdělávání. Ve své pozici šéfa holdingu Sindat pociťuješ, že ubývá lidí technicky vzdělaných a manuálně zručných? V Sindatu to tak nepociťujeme, mnoho lidí u nás pracuje i dvacet let, každého dalšího si pečlivě vybíráme a školíme. Většina našich zaměstnanců má základ z technických škol a zatím zájem o práci u nás převyšuje nabídku, takže si nestěžuji. Tím, že nejsme tak velcí, si dokážeme zajistit i mladé absolventy technických škol. Ale je fakt, že nositelé těch nejvyšších výkonů a technických dovedností jsou z generace střední a starší. Na druhou stranu nová generace je silná v nových technologiích, jsou rychle přizpůsobiví a řemeslnou nezkušenost nahrazují ochotou se rychle zaškolit.
  • » Když už mluvíme o mladé generaci, jak jsou na tom s manuální zručností tvé dvě děti? Ani s nimi budky pro ptáky nedělám. Kluk je nadaný na cokoliv s tužkou v ruce, v tom je po mamce architektce. Holka je systematická, nic nepodcení a je hodně vytrvalá. Ale je jim čtrnáct a vše může být nakonec jinak, necháváme tomu volný průběh.
  • » Nakonec jednu otázku: proč jste se rozhodli dát záštitu projektu TECH EDU? Protože to děláte profesionálně a je vidět, že tomu, co píšete, věříte. Navíc zcela naplňujete, co je i naším posláním. Chceme představit technickou dovednost, zručnost a řemeslo mlaďochům v trochu sexy podobě. Nechceme jim omílat, že řemeslo má zlaté dno, a vyprávět nostalgické příběhy našich dědečků. Na to dneska nikoho nedostaneme. Chceme, aby v této činnosti viděli nové technologie, počítače, internet, sítě, práci s hmotou a dílo, které nemusí vytvořit jenom v umaštěných montérkách. A vy se nesnažíte vzbuzovat falešnou hrdost k fochu, ale vzbuzujete respekt k vlastnímu dílu a unikátnosti. A to se mi hrozně líbí.

S Karlem Havlíčkem si povídala Jana Jenšíková

| ROZHOVOR || 20 | TECH EDU || 3/2015

 

 

Cech malířů, lakýrníků a tapetářů ČR - Topolančino, 23.9.2015, 12:13

zpět | nahoru