DOPRAVA - Informace nejen pro podnikatele

29.3.2016 - Informační servis Krajské hospodářské komory Královéhradeckého kraje

Podmínky pro vlečení osobního vozidla na laně

26.2.2016, Mgr. Karel Kovář, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jaké jsou podmínky pro vlečení osobního vozidla na laně?

Dotaz:

Jaké jsou podmínky pro vlečení osobního vozidla na laně?

Odpověď:

Vlečení motorových vozidel umožňuje zákon o silničním provozu v případě poruchy motorového vozidla nebo z důvodu, kdy se toto vozidlo nemůže pohybovat vlastní silou. Motorové vozidlo se smí vléci na laně, má-li funkční řízení a účinné brzdy. Při vlečení motorového vozidla na laně může být maximální vzdálenost mezi tažným a taženým vozidlem 6 m, ale nesmí být menší než 2,5 m. Lano použité k vlečení musí být dostatečně pevné a označené uprostřed červeným praporkem nebo štítkem o rozměrech 300 x 300 mm.

Na tyči lze vléci motorové vozidlo, má-li funkční řízení. Nemá-li vlečené vozidlo účinné brzdy, lze takové vozidlo vléci za předpokladu, že okamžitá hmotnost tažného vozidla je vyšší, než okamžitá hmotnost vlečeného vozidla. Při vlečení motorového vozidla na tyči může být maximální vzdálenost mezi tažným a taženým vozidlem 6 m, ale nesmí být menší než 1,0 m. Tyč použitá k vlečení musí být označena příčnými červenými a bílými pruhy o šířce 75 mm.

Řidiči mají za povinnost se před jízdou dohodnout na způsobu dorozumívání během jízdy, kdy řidič vlečeného vozidla musí přiměřeně plnit všechny povinnosti řidiče tažného vozidla. Z praktického hlediska při vlečení vozidla na laně je důležité, aby řidič vlečeného vozidla udržoval lano napnuté.

Při vlečení motorového vozidla se smí jet rychlostí nejvýše 60 km/h, přičemž vlečné vozidlo musí mít rozsvícena obrysová a potkávací světla (v žádném případě nelze mít v činnosti světla pro denní svícení) a vlečené vozidlo musí být viditelně ze zadu označeno výstražným trojúhelníkem, který může být umístěn, jak na zadní části vozidla, tak i za zadním sklem. Rozhodně nelze při vlečení motorového vozidla mít v činnosti výstražná směrová světla. Jsou-li na vlečeném vozidle nefunkční směrovky, musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy rukou (při odbočování vlevo nataženou paží, při odbočování vpravo vztyčenou paží).

Za snížené viditelnosti (to je od soumraku do svítání, hustého deště, sněžení, mlhy nebo jinak zhoršené viditelnosti) musí být i na vlečeném vozidle rozsvícena obrysová nebo potkávací světla, při jejich poruše musí být vlečené vozidlo označeno na straně ke středu vozovky vpředu neoslňujícím bílým světlem a vzadu červeným světlem, kdy tato světla musí být umístěna nejdále 400 mm od bočního obrysu vozidla a musí být dobře viditelná.

Vléci se smí pouze jedno motorové vozidlo. Ve vlečeném motorovém vozidle lze přepravovat osoby. To neplatí v případě vlečení motorového vozidla pomocí zvláštního zařízení nebo v případě vlečení autobusu. U autobusu vlečeného pomocí lana nebo tyče se za přepravovanou osobu nepovažuje řidič.

Nesmí se vléci motorové vozidlo s přívěsem, lze však vléci motorové vozidlo s návěsem. Za motorovým vozidlem s přívěsem se nesmí vléci jiné motorové vozidlo. Dále se nesmí vléci motocykl bez postranního vozíku nebo moped a rovněž tato vozidla nelze použít jako vlečná vozidla. Důležité je, že i vlečené vozidlo musí splňovat podmínky pro provoz na pozemních komunikacích, včetně platné technické prohlídky. Není-li tato podmínka splněna, nelze vozidlo vléci a musí se použít k přepravě takového vozidla jiný způsob (např. vlek určený pro přepravu vozidel).

Na dálnici lze motorové vozidlo vléci pouze z místa zahájení vlečení vozidla k nejbližšímu výjezdu z dálnice. To je dáno jednak omezenou rychlostí při vlečení vozidla na 60 km/h a zejména zájmem o zachování bezpečnosti provozu vozidel na dálnicích. Na ostatních komunikacích není vlečení motorových vozidel omezeno. Omezení jízdy může být v případě, kdy by vlečení motorového vozidla významně omezovalo plynulost provozu, např. v rekreačním nebo zimním provozu.

Za této situace může Policie ČR na pozemních komunikacích nebo jejich úsecích na stanovenou dobu zakázat jízdu, respektive vlečení motorového vozidla. Vlečení motorového vozidla je dobré předem zvážit, a jeli to nezbytné, vléci vozidlo pokud možno na co nejkratší vzdálenost. Doporučením pro přepravu nepojízdného vozidla je využít vozidlo pro přepravu vozidel.

Povinné ručení a pojištění sedadel

24.2.2016, JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer

Mám dotaz týkající se povinného ručení u osobních vozidel. Je zákonem č. 168/1999 Sb. nebo jiným legislativním předpisem dáno, na co se vztahuje povinné ručení v případě nehody? Jde nám konkrétně o sedadla řidičů a spolujezdců. Naše původní pojišťovna tvrdila, že sedadla jsou kryta povinným ručením. Nová pojišťovna tvrdí, že to tak není a že pro pojištění sedadel je nutné uzavřít havarijní pojištění.

Dotaz:

Mám dotaz týkající se povinného ručení u osobních vozidel. Je zákonem č. 168/1999 Sb. nebo jiným legislativním předpisem dáno, na co se vztahuje povinné ručení v případě nehody? Jde nám konkrétně o sedadla řidičů a spolujezdců. Naše původní pojišťovna tvrdila, že sedadla jsou kryta povinným ručením. Nová pojišťovna tvrdí, že to tak není a že pro pojištění sedadel je nutné uzavřít havarijní pojištění.

Odpověď:

Minimální povinný rozsah tzv. povinného ručení, tj. pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, upravuje zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

Podle uvedeného zákona se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

Pojištěný tak má v zásadě zejména právo podle § 6 odst. 2 zákona, aby v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku za něj pojistitel uhradil poškozenému:

a)    způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením,

b)   způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat,

c)    ušlý zisk,

d)   účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty pro plnění ze strany pojistitele nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem.     

Pojistitel však zejména nehradí:

a)    újmu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla újma způsobena,

b)   škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) zákona, kterou je pojištěný povinen nahradit svému manželu nebo osobám, které s ním v době vzniku škodné události žily ve společné domácnosti, s výjimkou škody podle § 6 odst. 2 písm. c) zákona, jestliže tato škoda souvisí s újmou podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona,

c)    škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen škodu nahradit,

d)   škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) zákona vzniklou mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidlem, jakož i škodu na věcech přepravovaných těmito vozidly, nejedná-li se o škodu způsobenou provozem jiného vozidla,

e)    újmu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla,

f)    náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku újmy na zdraví nebo usmrcením, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla tato újma způsobena,

g)    újmu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěži, s výjimkou újmy způsobené při takovéto účasti, jestliže je řidič při tomto závodu nebo soutěži povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích,

h)   újmu vzniklou provozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události, jestliže má tento provoz přímou souvislost s tímto činem nebo událostí.

Pokud se vrátíme k dotazu, je pravdou, že z povinného ručení se opravdu nehradí újma řidiče, který vozidlo, jímž byla škodní událost způsobena, řídil (§ 7 odst. 1 písm. a) zákona). Pokud takové plnění předchozí pojišťovna nabízela, jednalo se z její strany o nadstandard nad rámec zákonem daného minima, který je v současném konkurenčním prostředí běžný.

V případě sedadla spolujezdce škoda naopak povinným ručením v zásadě kryta je, avšak i zde mohou platit dílčí výjimky. Spolujezdci, který je manželem viníka nebo s ním žije ve společné domácnosti, se tak nehradí škoda vzniklá poškozením, zničením nebo ztrátou věci anebo jejím odcizením věci po nehodě, a taktéž ani ušlý zisk.

Zdokonalování odborné způsobilosti a dopravně psychologické vyšetření

12.1.2016, JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer

Naši řidiči, spadající pod § 46 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 247/2000 Sb., nejsou povinni účastnit se zdokonalování odborné způsobilosti řidičů. Domnívám se ale, že podle zákona č. 361/2000 Sb., by se měli účastnit dopravně psychologického vyšetření, neboť tam naše organizace jmenována není.

Dotaz:

Naši řidiči, spadající pod § 46 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 247/2000 Sb., nejsou povinni účastnit se zdokonalování odborné způsobilosti řidičů. Domnívám se ale, že podle zákona č. 361/2000 Sb., by se měli účastnit dopravně psychologického vyšetření, neboť tam naše organizace jmenována není. Prosím o Váš názor.

Odpověď:

Je to přesně tak, jak uvádíte.

Podle § 46 odst. 3 písm. c) zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů, jsou z povinnosti osvobozeni mj. též řidiči vozidel Správy státních hmotných rezerv.

Tato úprava však nijak nesouvisí s rozsahem povinných dopravně psychologických vyšetření podle § 87a zákona o silničním provozu.

Pro „orgány veřejné moci“ je v případě dopravně psychologických vyšetření výjimka stanovena pouze pro řidiče vozidel požární ochrany, Policie ČR, Vězeňské služby ČR, zpravodajských služeb a ozbrojených sil ČR. Nikoliv tedy pro Správu státních hmotných rezerv.

To tedy znamená, že řídí-li osoba:

a) nákladní automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg, speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo jízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a přípojného vozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidla a jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 7 500 kg, nebo

b) motorové vozidlo zařazené do některé ze skupin D1+E, D nebo D+E,

musí se dopravně psychologickému vyšetření podrobit i tehdy, pokud jde o vozidlo Správy státních hmotných rezerv (jako organizační složky státu).

Zdravotní a profesní způsobilost řidiče po novele zákona o…

8.2.2016, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (http://www.fulsoft.cz/)

Novela zákona o silničním provozu dopadá i na řidiče a dopravce. Platí od 20. února 2016.

Ve Sbírce zákonů ČR byl zveřejněn zákon č. 48/2016 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Vydáno dne: 5. 2. 2016
Účinné od: 20. 2. 2016

Hlavní body novely:

1. Úprava některých aspektů cyklistické dopravy
2. Provoz osobních přepravníků se samovyvažovacím zařízením - samohybných osobních vozítek (typu segway)
3. Zadržení osvědčení o registraci vozidla při špatném technickém stavu vozidla
4. Viditelnost chodců na pozemních komunikacích
5. Dopravně psychologické vyšetření
6. Kauce
7. Profesní způsobilost řidiče, zejm. úprava pravidelného školení
8. Dílčí úpravy směřující ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, jeho kontrole a řízení
9. Oprava transpozice směrnice EU o řidičských průkazech

Cech malířů, lakýrníků a tapetářů ČR - Navrátilová, 29.3.2016, 09:44

zpět | nahoru