Benátský štuk (imitace mramoru), je speciálním odvětvím štukatérské techniky, která se do střední Evropy rozšířila z Itálie. Bohatě se uplatňoval v interiérech a hlavně pak v kostelech barokní architektury 18. století. Umělý mramor lze od přírodního rozeznat tím, že vytváří souvislou plochu beze spár. Po určitých úpravách se dá aplikovat na různé druhy podkladu (štuková omítka, beton, sádrokarton, dřevo, kov, PVC atd.). 

Stejně jako před staletími se mramorové štuky nejvíce využívají v reprezentačních prostorách, kde navozují dojem luxusu a výjimečnosti. Svým reprezentativním vzhledem se benátský štuk stává nepřehlédnutelnou součástí interiérů a exteriérů restaurací, bank, divadel, hotelů, ale i v obývacím pokoji, hale nebo na schodišti se benátský štuk stává nepřehlédnutelnou součástí.

Umělý mramor je vedle nesporné exkluzivity také praktický - na hladkém povrchu se nedrží prach a údržba je proto minimální. I když svými vlastnostmi nemůže být plnohodnotnou náhradou keramických obkladů, lze ho aplikovat i v místech s vyšší relativní vlhkostí - koupelna, bazének, sauna. V těchto prostorách je pak nutné povrch štuku ošetřit ochrannou vrstvou vosku, která zvyšuje vodo-odpudivost a usnadňuje údržbu.Velkou výhodou této technologie je možnost kopírovat téměř jakýkoliv tvar a jakkoliv členitý podklad (sloupy, oblouky, výklenky, dekorační lišty a pod.)

Na rozdíl od skutečného kamene nezatěžuje tenkovrstvý štuk nosnou konstrukci objektů. Dokreslováním žilek a kombinací různých technik nanášení lze v detailu napodobit pravý kámen. Touto technikou se vytváří věrohodný mramorový povrch jakékoliv složitosti: jednobarevný, vícebarevný, složitější kresby s žilkováním, vysokým leskem či starým zašlým vzhledem.